Přeskočit na hlavní obsah

Nejlepší přítel Odpočinek

Všichni určitě dobře víme, že to, jak se stravujeme a zda máme sedavý či aktivní životní styl, velmi ovlivňuje naše zdraví. Ale co spousta z nás neustále opomíjí jsou dvě velmi důležité činnosti. ODPOČINEK a SPÁNEK. Dneska bych se s Vámi ráda podělila o prvním z nich.

ODPOČINEK. Tím teď nemyslím takový, že jedete jednou za rok na dovolenou. Myslím tím takový, kdy si každý den dopřejete alespoň chvilku pro sebe, třeba na meditaci, nebo nějaký váš vlastní rituál, který Vám vykouzlí úsměv na rtech a víte, že při něm vypnete, nemyslíte v tu chvíli na práci, na starosti, na to, co budete vařit k večeři, co musíte nakoupit, co vše musíte zařídit a obstarat, co vše je třeba udělat....prostě vypnete. Někomu pomáhá skutečná meditace, někomu pomáhá procházka na čerstvém vzduchu, někomu šálek kávy (ale s tou pozor v odpoledních a večerních hodinách). Ale pozor, mezi odpočinek nepatří sledování televize. V tomto případě se hormon kortizol probouzí k životu a tělo to vnímá jako aktivitu. Naopak četba oddechové literatury už je brána, jako odpočinková aktivita.

Důležitost odpočinku si zejména neuvědomují lidé, kteří mají extrémně aktivní styl života. Nedokáží odpočívat. V mém okolí je spousta lidí, kteří aktivně sportují, dělají fitness a každý den mají nějakou sportovní aktivitu, ale nějak už zapomněli, že pro správné fungování svalů a těla celkově, musí také odpočívat - regenerovat, je to důležitá fáze cvičícího cyklu. Spousta z nich si stěžuje, že každý den cvičí a výsledky nikde, no jo, není divu, když jejich svaly nemají čas na regeneraci. Po čase u těchto lidí dochází k přetrénování a někteří z nich to už nerozchodí. Takže odpočívat, odpočívat, odpočívat. Prosím, nepodceňujte to.

K tomuto tématu přispěji vlastním poznatkem, jak jsou odpočinek i spánek velmi důležitou součástí života aktivního jedince.

Před pár lety, ještě než jsem získala všechny své poznatky a zkušenosti ze světa fitness a zdravého životního stylu, jsem si i já natloukla nos. Bylo to pár týdnů poté, co jsem viděla fotku, kde jsme se ségrou pózovaly před vánočním stromečkem. V tu chvíli, kdy jsem fotku uviděla, se mi zatemnilo před očima a já měla jasný cíl. Už jsem nechtěla vedle své "twigy" sestřičky působit jako špekáček uprostřed dvou hamburgerových bulek (tak jsem to v tu chvíli viděla). Takže krom toho, že jsem začala redukovat pomocí jídelníčku jsem se pustila také do cvičení. Každý den jsem jela 45-60 minut na elipticalu a poté ještě posilovala celé tělo, takže další minimálně hodinka. Odpočinek nulový. Jelikož jsem se z práce vracela až po šesté večer, ke cvíču jsem se dostala nejdříve v půl sedmé někdy až půl osmé. Potom sprcha, večeře, nechat trošku slehnout, no a najednou bylo jedenáct a já se chytala do postele. V půl páté vstávačka a začalo se na novo. Takhle to trvalo několik týdnů, než jsem zkolabovala. Moje tělo už dál nemohlo, byla jsem unavená, byl pro mne problém vylézt z postele, neměla jsem na nic náladu a o cvičení nemohla být řeč. Taková chodící Zombie. Byla jsem i na krevních testech, jestli je vše v pořádku. Naštěstí jsem byla zdravá, jako řepa, jen jsem musela zvolnit. Začít více odpočívat a také více spát. Ve chvíli, kdy jsem skoro nic jiného nezvládala, to nebyl takový problém. Ale všechna moje počáteční snaha byla ty tam....

Poučila jsem se z toho. Začala jsem znovu a pozvolna, nic jsem netlačila přes koleno. Navíc jsem se začala o toto téma více zajímat a zjišťovat, co je pro mé tělo nejlepší. Dodržovala to, abych chodila do postele před desátou a cvičila jsem jen ob den. Začala jsem se učit pomalinku zlehka běhat a k tomu jen takovéto protahování a až později jsem přidala silový tréning. Stravu jsem také uzpůsobila svému tělu a aktivitám. No a šlo to, pomalu, zdravě a jistě. Měla jsem díky spánku a odpočinku mnohem lepší výsledky než v těch týdnech, kdy jsem se honila za rychlým úbytkem vánočních kil.

Odpočinek a kvalitní spánek jsou od té doby mými dobrými přáteli. Nyní, kdy jsem už zkušenější a světa zdraví a fitness znalejší, vím, že toto je pro správné fungování našeho těla skutečně důležité, nejen když je člověk aktivním sportovcem. Platí to všeobecně, pro všechny lidi, pro správné fungování našeho těla. Spousta lidí tvrdí, že jim stačí 4 hodiny spánku denně. To si možná myslí teď, ale pro tělo to není v pořádku a dlouhodobě to nebude fungovat. U spánku není důležitá jen jeho délka, ale také určitá pravidelnost, ale o tom si více povíme příště.


Přeji příjemný odpočinek :-)










Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nový objev jménem Cukrfree

Je to již tři měsíce, co jsem náhodou natrefila na internetu na úžasné stránky Janiny Černé - www.cukrfree.cz, které mi hodně změnily život. Díky jejím stránkám se mi opět vrátila moje dřívější chuť a nadšení pro hledání toho nejideálnějšího stravování z hlediska zdraví člověka. Po přečtení článků, jak se k cukrfree dostala a zjištění, že závislost na cukru vážně není jen nějaký můj smyšlený pocit, jsem začala více pátrat na internetu a zjišťovat o dané problematice co nejvíce. Jakožto vášnivé čtenářce mi to nedalo a druhý den jsem běžela do knihkupectví a pořídila si její kuchařku Cukrfree a jí doporučovanou knihu od Sarah Wilson - Sladký život bez cukru. Díky těmto dvěma knihám jsem zbořila spoustu zažitých tradic a zjistila, jak je to osvobozující pocit, žít bez cukru. Nikdy bych tomu nevěřila, že to půjde, ani tomu, že je to dlouhodobě udržitelné, ale skutečně je to tak. Již nejsem závislák, který musí každé dvě až tři hodiny něco sníst, jinak je naštvaný a nepříčetný. Už mě neho...

Je to vše jen o cukru?

V minulém článku jsem Vás seznámila se svým velkým objevem - životem bez cukru. Byl to jen začátek kolotoče myšlenek o tom, co je pro mé tělo prospěšné a co mu naopak škodí. To, že cukr je pro naše tělo jed, tušíme už od malička, jen jsme nikdy nedokázali dohlédnout tak daleko a hlavně jsme nikdy nezjišťovali, proč nemáme jíst tolik těch sladkostí. Mnozí z nás si hlavně nikdy neuvědomili, že cukr není jen o tom bílém prášku, či kostkách, ani o tatrankách, babiččiných buchtách a čokoládách. Smutné je, že cukr už přidávají skoro do všeho. Potravinářské firmy moc dobře vědí, že je velmi rychle návykový a chuťové buňky každého z nás si snadno na jeho chuť navyknou a chtějí víc a víc. A i když se záměrně vyhýbáte všemu sladkému, řeknete si, že taková 98% procentní šunka by měla být pro Vaše tělo OK, jenže přijde šok ve chvíli, kdy zjistíte, že když už nemá žádná éčka, obsahuje cukr. Dojdete tedy ke zjištění, že uzeniny a průmyslově zpracované potraviny asi nebudou to pravé ořechové pro vaše...